Fat Acceptance?

V americe funguje - a v posledních dvou letech se dostává do vědomí- hnutí za akceptaci tuku. Cílem je zabránit diskriminaci na základě vzhledu, vzájemě se podpořit a tak. Na základě těchto myšlenek dokonce vznikl televizní seriál z právnického prostředí - taková Ally McBealová naruby - Drop Dead Diva, kde hlavní hrdinku hraje zpěvačka a herečka BROOKE ELLIOTT. Minulý týden v New Yorku skonči Full Figured Fashion Week™.

Já vám nevím. Mám takové temné podezření, že je dost rozdíl mezi normální postavou, současným mediálním ideálem, typem fat&fit a obezitou. Přičemž poslední jmenovaná je nemoc se zásadním dopadem na zdraví. A ano, v tuhle chvíli sama trpím obezitou prvního stupně.

V žádném případě nechci říct, že všichni ve velikostech 46+ mají držet pusu, šlapat na rotopedu a žvýkat řapíkatý celer. A být rádi, že si můžou koupit slušivé oblečení v Petrklíči. Určitě je lepší, nejdřív se smířit sama se sebou a přijmout se, i když je moje tělo nahony vzdálené současným ikonám. Ale v okamžiku, kdy jsem za hranicí, kdy můj organismus je z více jak 30% tvořen tukem a ohrožuje to kvalitu mého života a následně život sám, tak by pak po podpoře k bazálnímu sebepřijetí měla také následovat podpora rozumného vyléčení se - z obézního člověka třeba na krásnou ženu kyprých tvarů, která ovšem spadá k horní hranici normální váhy a nebo mírné nadváhy. Nějak se mi moc nechce věřit těm lidovým moudrostem o souvislosti obezity, veselosti a duševní vyrovnanosti. Buď jsem obézní jako důsledek metabolických poruch spojených s nějakým jiným, závažným onemocněním ( a to nebývá úplně spojeno s rozjásanou náladou) a nebo dlouhobě funguju životním stylem, kterým si viditelně ubližuju. Jde o fyziologicko-sociálně- psychologický fenomén a jako takový je ho potřeba řešit. Nestačí jen cvičit a nejíst (nejíst je konec konců to nejhorší co můžete udělat)- nebo dokonce propadnou kolotoči nesmyslných diet a sebeobviňování se ze slabé vůle - nestačí se jen rýpat v sobě, čím to je, že tedy jsem se dostala až do téhle velikosti, nestačí jen restaurovat vztahy s okolím. Bohužel je to potřeba odedřít na všech frontách. A osobně si myslím, že bez toho bolavého srovnání si sebe sama, se těžko dosahuje úspěchu v podobě zdraví (nikoliv hubenosti!).

Tohle prostě je rozdíl i při největší toleranci a slečna v bílém může být sebelepší lidská bytost, ale bohužel je nemocná - náš organismus neumí správně fungovat v takovýchhle podmínkách.


Protože pak se člověk dostává do takových absurdit, jako ona paní, co nedávno proběhla médii, co se chce vykrmit na nejtěžší osobu světa...
Ta paní má pochopitelně svobodu užrat se spokojeně k smrti. Otázkou je, co na to budou říkat její děti. A nikdo mě nepřesvědčí, že tedy jaksi je v hloubi duše spokojená sama se sebou.

No nic - abych nekončila takovýmhle tématem.

Na těch internetech je spousta X*L blogerek, zajímajících se o oblékání a módu. Zajímavý zdroj inspirace
http://curvylifestyles.onsugar.com/
http://beyondsizes.wordpress.com/
http://www.curvygirlchic.com/
http://curvyconfident30something.blogspot.com/
http://www.curvesandchaos.com/
http://blogtobealive.com/
http://thecurvyfashionista.mariedenee.com/plus-size-fashion-resources/curvy-designers/
http://fatchic.net/
http://fatshionable.com/
http://www.fatshopaholic.com/
http://www.judgmentofparis.com/
http://lovenati.com/blog_nav.php?recent=1
http://www.styleitonline.com/category/On+The+Plus+Side

.... a spoustu dalších najdete zde

A tady pak najdete list odkazů na tvůrce oblečení, kteří se pořádně zabývají i většími velikostmi.

Jablko pro zdraví?

Nejprve je potřeba předeslat, že pokud se oblast břicha blahobytně vzdouvá i bez těhotenství a obvod pasu u ženy přesahuje 90 cm, hrozí vážné zdravotní komplikace a to nejlepší, co můžete pro sebe udělat je zajít za lékařem - dietologem a nechat si pomoci. To nejhorší co můžete udělat je začít hladovět a nebo se vrhnout na nějakou zběsilou dietu propagovatnou kdoví jakou celebritou.

Ale tak jako tak můžete chodit hezky oblečená. Jak se oblékat, když už tedy původní tvary jsou poněkud důkladně maskovány? Přiznejme si - v žádném oblečení, libovolné barvy a střihu nebudete působit křehce a étericky. To ale neznamená, že vám to nemusí slušet a že nejste přitažlivá a tudíž to vlastně nemá smysl.

Tak co s tím?
Nejjednoduší varianta je pomocí promyšleného vrstvení vytvořit chybějící linii. Kdo by potřeboval pas, když je taková krásná spousta jiných věcí, které se dají nosit? Umělkyně v tomto, je francouzská modelka Stephanie Zwicky, jejíž kombinace oblečení budou v tomhle článku nejčastější inspirací.

Volný střih, něco přes ramena a nebo upoutat pozornost nádherným modelem s třásněmi. Pozor ovšem u empírového střihu, jestli z vás spíše nedělá budoucí matku před slehnutím, než to co jste původně chtěla. A pokud vás volné střihy a A-linie už nudí, tak proč se neobléci do něčeho normálně přiléhavého, dobře padnoucího a pas naznačit pomocí pásku či střihu oblečení?

Pásek tady slouží především k optickému rozbití velké plochy i když u slečny v šedivém už spíše vytváří linii - pásek pod prsy způsobí zdánlivé prodloužení nohou a celé siluety.

Či pomocí vhodných střihů, silnějších pásků, či korzetu ten pas prostě vytovříme. Nebo alespoň jeho náznak. Klasické sukňové kostýmky s dobře vypracovanými saky tomu mohou dost napomoci. Ovšem opět se dostáváme do situace, kdy bude docela složité něco takového sehnat, protože v případě že bychom to nakoupili v Petrklíči a nebo nějaké podobné výrobně polyesterových tragédií, tak to bude vypadat dramaticky odlišně. Hle obrázek vpravo. Bububu. Linie žádná, límec u saka zcela maskuje krk, z relativně normální dámy se stává kvádr. A to je to ta lepší část jejich produkce, alespoň jde o bavlnu. Zatím co modelka v květovaných (!) šatech a džínové bundičce je v realitě dvakrát tak těžší, než paní z Petrklíče, působí daleko elegantněji a přitažlivěji.

Co s kalhoty? Podívejme se na následující obrázek.

Dobrou službu nám určitě neprokáží bokovky, nebo kalhoty s úzkými nohavicemi. Leda by přes ně pak bylo ještě něco navrstveno. Pak jsou rozhodně upnuté kalhoty lepší, než krepsilonové legginy. Ideální jsou kalhoty s normálním pasem, rovnými a nebo mírně rozšířenými nohavicemi. A nebo nějaké lehoučké, dobře střižené široké nohavice.

Případně, když už mám tak neobyčejné tělo, tak se taky můžu vykašlat na veškerá pravidla a konvence a nosit něco tak šíleného (leč kvalitně ušitého), že každému vlastně bude šumák, na jaké to je postavě. Jak třeba Beth Ditto.
Pokud už na sobě musím nosit hodně látky, tak ať to je látka pěkná a kvalitní. A pořádně ušitá a s dobře konstruovaným střihem. Ano - není jednoduché něco takového najít. A poplatit - však taky výše zmíněná Stephanie za svůj šatník patrně utratí rozpočet menšího rozvojového státu. Ale při nějaké té vynaložené energii se dá slušivě obléknout i v běžných českých podmínkách. Jen to dá práci. A pokud jste nalezli šikovnou krejčovou, která vám jednak je ochotná přizpůsobit zakoupenou konfekci a dokonce i ušít šaty podle přání, tak si ji hýčkejte a opatrujte jak oko v hlavě. A nechcete mi na ni dát kontakt?

Podprsenky ...

Na začátek malý test. Postavte se a rychle vzpažte až nad hlavu obě ruce. Vylezla vám podprsenka nahoru?
Prima - jste jako většina žen na světě nosících podprsenky - máte špatnou velikost. Více než pravděpodobně nosíte zbytečně veliký obvod a příliš malé košíčky. Majitelka růžové hrůzy vlevo nosí patrně velikost 80B a přitom by potřebovala minimálně 70G.
Přesně sedící a dostatečně široký obvod je totiž klíčovou částí podprsenky - zejména pokud jsme přeci jen obdařenější. Protože pokud je tento dobře konstruovaný, tak zvládá rozložit velkou část tíhy a výrazně tak ulehčí zádům, ramenům a kůži na prsou. Rozhodně je hloupost tvrzení většiny českých prodavaček a módních magazínů, že je potřeba mít obvod toho čísla, kolik si naměříte pod prsy. Ve skutečnosti je většinou ideální velikost o 5 - 10 cm méně - podle pružnosti materiálu, ze kterého je podprsenka vyrobena. V žádném případě by neměl být obvod tak velký, aby se vytahoval nahoru. V nejlepším případě za něj jen stěží vstrčím dva prsty, ale rozhodně s ním nejde provozovat oblíbená pubertální hra - cvrnkání šprndou.

Dále košíčky. Pokud se kriticky podíváte do zrcadla, skutečně vám podprsenka sedí? Celý objem prsu je tam kde má být? Nikde nevylézá kus hmoty? Ani v podpaží? Ani ve spod? Vrchní okraj košíčku se nezařezává a nedělá z vás čtyřňadernou? A co kostice? Vnitřní strana (tedy střed podprsenky) doléhá přímo na hrudní kost a nebo plápolá ve vzduchu? A vnější strana - končí až v podpaží a nebo máte příliš ostře zahnuté kostice a dloubají vás do prsu? To ukazuje na příliš malý košíček (kdo by taky chtěl nosit a hlavně shánet košíčky velikosti HH, že?). Ovšem zrovna z kostic, které dlouhodbě dloubají do prsu a dráždí tak tkáň, vznikají často cysty a tyto se mohou snadno zvrhnout v rakovinu. Stejně tak prsní tkáň dráždí špatné střihy, zejména typu push-up a nebo "zmenšující " (čti roztlačující do všech stran, jen ne dopředu) podprsenky.

Nevěříte mi? Podívejte se na instruktážní video s paní Konarovskou , majitelkou prádlové speciálky Le chaton a nebo na podobné video s paní Jiráskovou, majitelkou butiku BraExpert.

Chcete orientačně zjistit svou skutečnou velikost? Vezměte si k ruce opět krejčovský metr a změřte si obvod hrudníku těsně pod prsy ve výdechu. A pak se změřte přes prsa - v místě nejširšího objemu - a to normálně. Obě hodnoty pak zadejte do tohohle online kalkulátoru. A nevyděste se toho písmena, které vám to patrně spočítá. Ještě pak se hodí přepočítat britské (UK) hodnoty na evropské či nějaké jiné - třeba zde. Já se takhle z 90E dostala na 80H. Nejčastější je ovšem situace jako v tom videu paní Konarovské, kde přišla slečna s podprsenkou velikosti B a odcházela s Déčky. Prodavačky v podobných obchodech pak velmi důvěrně znají výkřik z kabinky - "Jéééé! Já mám prsa!"


Ovšem klíčové je pak si vyzkoušet různé typy podprsenek a jejich velikosti někde v krámě, kde tomu rozumí. Což je v ČR docela problém. Zejména když se s velikostí obvodu dostanete pod 70. Kromě výše uvedených krámku mají ještě široký rozptyl velikostí v britských řetězcích Marks & Spencer a v Debenhams. Zde ovšem nemůžete čekat poučené prodavačky. A v pokud přijdete do běžného obchodu, tak je víc než pravděpodobné, že se vám slečna či paní s velmi povýšeným pohledem vysměje, že vy přece máte 90 C , maximálně D a co si jako vymýšlíte a nebo že nikdo na světě přeci nedělá obvod 65. Nu, hodně štěstí! Protože vhodně vybraná podprsenka za to utrpení před jejím nalezením stojí - výrazně to změní vzhled postavy, uleví zádům, pomáhá to využívat celou dechovou kapacitu plic a pokud vás bolí prsa napětím, tak to taky vymizí. Navíc správně zvolená podprsenka pomáhá zdravému držení těla.

Základní nevýhodou ovšem je, že ji neseženete za stovku na tržnici a nebo za dvě v krámu se stejným zbožím, ale se "značkou." Ušít dobrou podprsenku je totiž dost věda, kterou holt nezvládne mladistvá číňanka pracující v dvanáctihodinových službách. Jenže jestli do něčeho stojí za to investovat, tak je to dobrá, sktuečně sedící podprsenka.

Koho zajímá ještě víc (a mělo by všechny), tak doporučuji rozhovor s Lucií BOZDĚCHOVÉ z BraExpertu - najdete ho zde. A nebo ještě lépe- zajděte za ní osobně :-)

A co hruška? Neboli co se zadnicí.

Pokud nám příroda a životní styl nadělily útlá ňadra, nějaké to břicho a zadek - základ rodiny, bude základní strategie našeho oblékání jiná, než u přesýpacích hodin.
Nebudeme zdůrazňovat lini pas boky, budeme ji simulovat. A nebo máme dost odvahy a budeme svůj zadek prezentovat ku potěše všech dolňáků. Jako třeba tahle paní v zeleném, modrém či v té nádherné pouzdrové sukni. Všechny mají naznačený, či zdůrazněný pas v nejužžím místě trupu (které tedy v tomto případě je o něco výše, než pas přirozený. To prodlužuje linii a opticky zeštíhluje. Zároveň všechny tři mají výrazný šperk či aplikaci na krku, která taktéž pomáhá s odpoutáním pozornosti, stejně jako krásné boty a nohy v nich na opačném konci. S teniskami by to nefungovalo.

Další varianta, která lichotí tomuto typu postavy jsou širší sukně - swingové a nebo klasická A linie. A v případě že prsa vážně nemají tendenci čnět do prostoru (ve správné velikosti podprsenky), tak není problém ani s volnými šaty, či hábity. Zdání nějaké linie se pak dosahuje pomocí různých kabátků, bolerek a vrstvených oděv.

Dvě dámy v tmavých šatech se swingovou skuní a zvýšeným pasem krásně ukazují jak na to. Díky subtilnbosti hrudníku není problém ani s rovným střihem bez ramínek, masu bujnějších vnad by pak mohl rozbít ten druhý živůtek - dvojřadé knoflíky a výrazný límec, který upoutá pozornost a člení prostor.
Zatímco trojice modelek na obrázku v pravo nemá nabírané sukně, ale sukni klasikou volnou, áčkového střihu a jen zdůrazňujeme, či vytváříme zdání pasu. Slečna nejvíc v pravu pak ilustruje, jak to vypadá, když jsou větší prsa pokrytá jendnolutou látkou. Kdyby měla výstřih či nějaký límec či šperk, který by tu plochu narušil, bylo by to ještě lepší. A jak jsem to myslela s tím vytvářením linie pomocí kabátku a vrstev ukazuje jedna blogerka ve svých třech outfitech a modelka ve volných šatech.















Fajn - a co kalhoty? Asi tušíte, že bokovky to nebudou. Ideální je zvýšený pas a nebo alespoň normální. Capri také nemívají úplně nejlichotivější střih a ideální jjsou rovné nohavice a nebo tzv. bootcut střih - tedy kalhoty obepínající stehna (nesvírající, obepínající) a mírně rozšířené na lýtkách. Bootcut se tomu říká od dob kovbojů, kteří potřebovali takové kalhoty, které přetáhou přes boty.

V případě že kupujete jeansy, je potřeba si ohlídat jak jsou šité kapsy a jakou optickou iluzi vytváří. Některé umí hodně pomoci a některé zase vykouzlí dokonalou nápodobu pivovarské kobyly. Upřednosťňujte spíše menší kapsy. Přidejte výraznější pásek (v pase, či zvýšeném pase, nikoliv na kyčlích do bokovek) V případě, že tedy máte neodolatelné nutkání pořizovat si jenasy s vybělenými částmi, tak rozhodně neberty ty, které jsou nejsvěteljší na stehnech a přímo na zadku.
Obecně - pokud nemáte velmi dobře padnocí kalhoty, tak se více než hodí, když horní díly oblečení pomohou zamaskovat to, na co nechceme přitahovat pozornost. Opět by to ale neměl být prostý pytel, ale s rozumem vybraný kus oblečení. A co že se to říká o těch proužcích? Že nám je zakazují? Ale kde že - jen to dá víc přemýšlení...

Jak obléci hodiny?

Pokud máte to štěstí, že vaše genetika pořád ukládá tuk jak by měla - tedy do hýždí, stehen a prsou a pořád je jasně viditelný pas, tak to klíčové co je potřeba, je nebát se ukázat svoje křivky a neschovávat se do volných hábitů. Zejména ne hábitů z látek, které nejsou úplně skvěle a dokonale splývavé - protože pokud se přes objemější prsa dá látka, která nepřilne k tělu, tak bohužel látka drží rovinu a posléze se stane co? Opticky vaše břicho velikostí dosáhne na vaše prsa. A vy se proměníte v krásnou, zahalenou almaru.

Takže pravidlo první pokud chcete působit přitažlivě, je potřeba mít přiléhavé a nebo projmuté oblečení. A abych to neukazovala na starší paní a mladé holce, zkusme porovnat co udělá různé oblečení na jedné modelce.
Ani empírový střih - tedy šaty přepásané těsně pod prsy, není nejlepší nápad. Je to sice lepší než krabice, ale opět neprodáte onu mýtickou linii vašeho pasu. A břicho moc schovávat nepotřebujete a když už, tak spíš bývá povolený podbřišek, ne oblast pasu. Takže to stejně splývavý empír nezachání. Jen budete působit jako těhotná.
Hezky je to vidět na další dvojici obrázku, kde stále ta samá modelka je oblečená ve fuchsiových pouzdrových šatech, které sice mají výstřih do vé, ale opticky ho zmenšují volánky a sice má projmutý pas v pase, ale prakticky to nijak nezmění tvar její siluety. Zatímco na druhém obrázku má na sobě modré šaty s výstřihem, který bude patrně stejně velký, jako onen fuchsiový, ale nezmenšený a celá ta linie je protažena pomocí konflíčků. A pásek skutečně vytvářní nějaký pas. A pak jí tam máme v dlouhých volných šatech s empírovým střihem a v šatech značně upnutých. Pevně doufám, že je vidět, co mám na mysli. Jakmile jsme narostly do velikosti 44 a více, tak se nemůžeme tvářit, že nás volný střih a dlouhá sukně ukáže jako hubené. Ale můžeme se obléci tak, abychom podpořili půvab toho, že máme tělo a více či méně ho máme rády.

Takže přiléhvé, projmuté, tvarované - prostě zahalit trup do něčeho, co nevymaže onu kýženou linii. A když píšu ukázat křivky, tak tím skutečně nemíním odhalit je. Nebo snad některé z těch šatů, které zde jsou působí vulgárně? Nevkusně?

Ale zpět k těm křivkám. Pokud máme prsa, ale jsou zahalené spoustou jednolité látky, tak se z nich stává spíše obraný val, než cokoliv jiného. Je potřeba mít skutečně padnoucí podprsenku a kus oděvu, který který podpoří ženskou siluetu.

Ideální na to je výstřih do V, vhodný vzor či střih, nebo nějaký delší náhrdelník. A při troše hledání se dá najít třeba i volán, který - světedivse- lichotí rozlehlému poprsí. Viz další fuchsiová věc na dalším obrázku. Tedy top s volánkem. V porovnání s vedlejším kostkovaným trikem je docela výmluvné, ne? A pak tu jsou ještě dvě dámy odjinud, které jasně ukazují, jak to nedělat. Blondýna sice má pas v pase, ale z látky, která je natolik tuhá, že jí pak docela odstává a zbytečně vytváří dojem velkého břicha. Ale především ta horizontální linie přes ramena, spolu se stejnou linií v pase jí rozšiřuje do monumentálních rozměrů. A slečna v džínách je krásnou ilustrací toho, co se stane, když máte neprojmuté oblečení na klenutém hrudníku....
Zatím na většině fotek, které jsem zde pověsila, a kde to dámám slušelo, byly tyto oblečeny v sukni. A přiznejme si, sukně nejsou nejoblíbenější část garderoby u většiny Češek. Nejčastěji se oblečeme do džín a trika a když už to musí být, tak raději do nějakých společenských kalhot a topu. Křehkým éterickým vílám sluší, pokud jsou oblečené v něčem hřmotné, nebo v něčem pánském, nebo jsou prostě v nějakém pytli. Protože pod tím nepříliš působivým oblečením si představujeme jejich krásné tělo. Jen se bojím, nakolik (třeba v mém případě) tato představa vzbuzuje pozitivní emoce. Samozřejmě to není fér, ani taktní ani nic. Důležité je to, jaká jsem, co dělám, jak se chovám a ne jak vypadám, no ne? Jistě. Na druhou stranu pokud můžu podpořit pozitivní první - a nevědomý - dojem, není úplně prozřetelné tuto možnost ignorovat.

A daleko snáze se hledá sukně, které lichotí bujným tvarům, než kalhoty. Nehledě na to, že dámy s tvarem kytary, či přesýpcích hodin málokdy najdou padnoucí kalhoty - když už to sedí přes boky, tak je to volné v pase a pokud by to sedělo v pase, tak se to zase nedá zapnout. Navíc díky tomu, že sukně nejsou zas až tak samozřejmou součástí šatníku, je snazší zapůsobit v sukni, než v kalhotech, které má na sobě každá první a půltá. Ale kalhoty je potřeba také mít v šatníku.

Zapřísahám vás - bokovky nebrat. Skoro nikdy to nesedí, vylézá z toho v lepším případě prádlo, v horším případě jsou těsné a tak vytlačují sádlo nahoru, na svobodu. Táhne na ledviny a vůbec. Klasické střihy kalhot a nebo se zvýšeným sedem jsou daleko slušivější, navíc držít případné povolené části nás samotných - zatímco bokovky ty samé části rády velmi nelichotivě vytlačují. A pokud ne, tak zase mají tendence nedržet, protože jsou příliš volné přes boky. No nenaděláš nic... Ovšem onen zvýšený pas nám pomůže zdůraznit - tu stále dokola omílanou linii ;-).

Obrázek ukazuje, že široké, splývavé nohavice takéž pomáhají cítit se příjemněji, ale s dostatkem odvahy a pokud máme spíš jen velký zadek a normální nohy - umí člověka zdobit i velmi přiléhavé kalhoty. Chce to ale skutečně slušnou dávku sebevědomí.

Obzvláště lichotivá je ale retro móda amerických padesátých let. Pouzdrové sukně, vypasovaná sáčky, nadýchané sukně, zvýšený pas... Všechno co potřebujeme...

Převážná většina zde zobrazených šatů je z internetového obchodu Nordstrom, který je plný krásných věci i ve větších velikostech. Pravda, ceny zde jsou adekvátně vysoké.

Propedeutika odívání baculek - aneb přes co nejede vlak.

Pokud naše míry mají před písmenkem nějaké to X, hodí nad oblečením přemýšlet víc, než pokud vypadáme alespoň trochu, jako ty retušované bytosti v barevných magazínech. Na to, co sluší jednotlivým typům postavy se podíváme později podrobně.

Tak jako tak ale platí několik základních pravidel.

1. Držení těla
Pokud máme špatné držení těla, tak nám nepomůže ani postava modelky, ani kostýmek od Coco Chanel na míru.

A nutno přiznat, že problémy s držením těla máme skoro všechny. Navíc jsou na ně navázané bolesti zad, hlavy a často i problémy s menstruací či dokonce plodností.
Na vině je to, že se hýbeme daleko méně, než bychom měly a tím trpí svalstvo, které je vyvinuto na zcela jiný druh zátěže, než jaký se mu dostává. Spousta z nás má povolené svaly, které mají být zpevněné a přetížené svaly, které mají být uvolněné. Říká se tomu svalová dysbalance.

Jediné co se s tím dá dělat je cvičit. Ale cvičit pořádně a tak, aby se poškození postupně a šetrně odstranilo. Pokud vás trápí bolesti zad a nebo hlavy, v žádném případě byste neměly cvičit bez předchozího vyšetření fyzioterapeutem. Cvičení, které dělá dobře hlubokým svalovým skupinám je třeba pilates, nebo jóga. A taky přímo kompenzační, či léčebné cvičení. Doktor Hrazdíra z Brna na své stránky pověsil základní rady. Ale znovu - pokud nejste zvyklé cvičit a významně vás bolí nějaký kus člověka, je nejvyšší čas začít. Nedělejte to však bez porady s někým, kdo tomu rozumí.

Podívejte se na obrázky, jak velký rozdíl správné držení těla udělá. A to jde o slečnu se zpevněným tělem. My co nemáme úplně vypracovné svaly na břichu, ale díky tomu máme prohnutou bederní páteř, vypadáme ve špatném postoji ještě hůř. A nedebože, když vytrčíme naše poctivé vnady tak, jako na prostředním obrázku...



2. Čistota
Může se to zdát banální, ale pokud se v nějakém městě na chvíli posadíte na náměstí a budete pozorovat lidi okolo, všimnete si ohromné spousty nešvarů.
Mastící se vlasy, nevyčištěné a okopané boty, špinavé, nevyprané batohy, ucourané konce kalhot, uválené bundy. Mizerná manikůra a ještě tragičtější pedikůra (hlavně paty v sandálech.)
Pořád máme jednu z nejnižších spotřeb antiperspirantů v EU a vhodnou kombinaci antiperspirantu a toaletní vody či parfému používá skutečně jen zlomek z nás. Nevěříte? Důkaz vám poskytne jízda v kterémkoliv autobuse v přepravní špičce v teplejším dni.

3. Správné a sedící spodní prádlo
Vsadím se, že nosíte špatnou podprsenku. Stejně jako většina českých žen. Nosíme příliš volné obvody a malé košíčky. Ale to je tak rozsáhlá problematika, že tomu věnuji samostatný článek.
Základem ovšem je, že správně nalezená velikost umístí prsa tam kam patří - i když jsou velká a gravitace se na nich podepsala, výrazně usnadní vytváření žádoucí linie a celkově opticky zeštíhlí postavu. A navíc je to překvapivě pohodlné.

4. Správná velikost
Podrobně popsané to je v jiném článku. Takže jen stručně - spoustu žen má tendenci si myslet, že když mají nějaké to kilo navíc, tak nejlepší co s tím jde dělat je zahalit to do nějakého volného hábitu. Tím se stává krabicózní matronou, která rozhodně nedává najevo zájemo o to, aby působila přitažlivě. Může působit sympaticky, mateřsky, ochranitelsky - ale rozhodně ne atraktivně. Pamatujete - klíčový je poměr boků a pasu. A pokud tato linie není vidět, prastará mozková centra to vyhodnotí, jako že už vaše období plodnosti skončilo (proto ta matrona) a nemá smysl se pokoušet o páření.
Stejně nevhodné je nosit oblečení, které sice ještě na sebe natáhneme, ale evidentně by ho potřeboval někdo menší - oblečení se různě krabatí, knoflíky se rozepínají, zipy rozjíždí a při prudkých pohybech praskají švy. V takovém oblečení vypadá špekatě i anorektička.


5. Účes
Tery Prattchet má ve svém cyklu o Zeměploše úžasnou postavu Anežky Nulíčkové. Chytrá, obézní čarodějka, které každý pochválí jaké má nádherné vlasy. Tak jako tak, dobrý účes umí udělat zázraky. Konec konců je na něm postavená většina tolik oblíbených proměn u vizážistů. Jenže problém je, že dosáhnout kvalitního střihu a pokud se barvíme, tak taky dobré barvy, není vůbec jednoduché. Proto po ulicích chodí tolik nešťastnic s vlasy spálenými od barvy, se slámově žlutým přelivem, s květákem a odrůstající ohavnou trvalou. Najít dobrého kadeřníka je běh na dlouhou trať, často lemovaný měsíci, při kterých se cítíme jak debilky, protože to co máme na hlavě je prostě katastrofa. No nedá se nic dělat. Ale než domácí barvení a odrostlá trvalá, tak to raději skutečně tu naši nejčastější slovanskou šedohnědou a delší cancoury.

6. Materiály
Přírodní materiály budou vždy vypadat lépe, než polyester. Raději dobře střižené plátěné či bavlněné šaty, než ohavný lesklý umělý satén, nebo dokonce rayon z výtvarných potřeb zaflekatělý v náhlé erupci tvořilkovství. Žádné neforemné akrylové svetry. Ale stará dobrá bavlna, len, vlna či hedvábné látky. Nebo alespoň aby ve směsi převažovaly. Stejně tak boty - umělohmotné věci z tržiště za 200 korun budou tlačit, zapařovat se, rozpadat se. Zatímco kožené sice budou mít v cenovce o nulu víc, ale alespoň něco vydrží a dobře udělaná bota je pohodlná i s případným podpatkem.

Ano, je to dražší, než umělá vlákna. Dá víc práce něco takového najít. Jenže odměnou pak je šatník, který nám sluší a vydrží i povícero sezón. Ne nadarmo stylisté radí pořídit si raději několik kvalitních kousků oblečení, které se dá kombinovat a především doplňovat. Čím - no doplňky. Šperky, pásky, kabelky, boty, pokrývky hlavy, šátky. Všechny ty ženské cerepetičky. Dobře vybrané a dobře zkombinované jsou základním kamenem úspěchu, pokud se chceme obléknout slušivě, ale naše postava má daleko k mediálním vzorům.

7. Oblečení

Po pečlivém změření, narování zad, ošetření nohou a zakopení skvělé podprsenky, je potřeba se zadívat dlouze do zrcadla a vybrat to co se vám na sobě líbí nejvíc. Vlasy? Obličej? Prsa? Lýtka? Útlý pas? Klenutý zadek? Štíhle ruce s prsty jak klavírní virtuoska? Taky si ideálně nechte poradit od někoho, na koho chcete zapůsobit. A tyhle partie pak pomocí oblečení a doplňků zvýrazňujete. Tedy - buď je odhalte, nebo na nich mějte výraznou barvu či vzor a případně je ozdobte nějakým šperkem či doplňkem. To všechno ukáže - haló, tady jsem, všimni si mě! A naopak to co byste rády zakryly oblékejte neutrálněji, do hladké, nelesklé, spíše volnější látky.

A pak už konečně nastává čas na volbu oblečení. O vhodných barvách se toho na netu píše hromada, takže to jistě zvládnete samy. Co je určitě potřeba zmínit, tak že stejný vzor a stejná barva opticky prodlužují, horizontální prvky jako pásek, kalhoty kousek nad kotníky, příliš krátký svršek a podobně zkracují a rozšiřují. Pokud ale chci zdůraznit pas - a nebo ho nasimulovat, bez pásku se naopak neobejdu. A klidně pěkně širokého pásku. Ale o tom až podrobně u jednotlivých tipů postav.





Pokud jsme prostorově výrazné, bývá daleko snazší vypadat hezky v žensky a elegantě působícím oblečení, než ve sportovním. Stejně tak pomůže alespoň nízký podpatek a dámská bota, spíše než teniska. Na druhou stranu touha po tom vypadat jako princezna či víla většinou nedopadá. Jistě rozpoznáte, jeslti je slušivější horní "sportovní" styl a nebo ten elegantnější vpravo.

Jinak na začátku jsem napsala, že pokud nahoře i dole držíme jednotnou barvu či vzor, tak to prodlužuje - což je fakt. Ovšem pokud máme někde na těle větší objem hmoty (nejčastěji na prsou), tak jednolitá barva a střih z toho děla poněkud monstrózní monolit. Byť by to byl monolit černý, který přeci zeštihluje, neasi, to píšou všude.

Proto modelky na obrázku v pravo mají výstřih a v něm kontrastní barvu, nebo sáčko dokonce s volánky. Nebo se to dá řešit vhodným tvarem výstřihu, šperkem, šálem a tak. Stejně tak je víc než opatrně potřeba zacházet s leskem. Protože co se leskne, to je víc vidět a zdůrazňuje to rozměr. Nechme tedy lesklé materiály někomu, kdo potřebuje opticky zvětšit. To se týká především společenských šatů a punčoch. Lesklé silonky vážně nesluší skoro nikomu. Když už, tak hubeným nohám a ještě to musí být drahé punčoch, nikoliv ty za 30 korun z drogerie...

A co typ postavy?

Základní tvar naší postavy je určený genetikou a přes některé hranice se prostě dostat nejde. Není možné změnit základní tvar a robustnost kostry, nejde změnit to, kam se nám ukládá tuk nejdříve.

Měnit jde držení těla a obsah podkožního tuku, ale to není téma, které bych chtěla řešit tady na blogu. Ptejte se dietologů a fyzioterapeutů.

Podle výzkumů se ukazuje, že pro to, abychom byly vnímány jako atraktivní, je důležitý především poměr mezi pasem a boky. A evropskými muži je jako ideální vnímán poměr blížící se hodnotě 0,7. Což je zároveň indikátor toho, že máte v pořádku hladinu estrogenů a nehrozí vám zdravotní komplikace.
Co s tím má společného estrogen? No - je to jeden z faktorů, který určuje, kam se nám bude ukládat tuk. Proto se tělo mění s pubertou, s přechodem, ale často i s užíváním hormonální antikoncepce.

Máte ještě někde poznamenané vaše míry? Zase budeme počítat...

A nebo to nechte počítači - zde najdete kalkulátor.

V případě že máte břicho větší, než je zdravé (tj. poměr větší než 0,8) více než doporučuji začít s tím něco dělat - hlavně kvůli riziku vážných zdravotních problémů. Opět - ptejte se dietologů a fyzioterapeutů.

Takže jako nejpřitažlivější, jsou heterosexuálními muži vnímány ženy, které mají viditelný rozdíl mezi boky, pasem a prsy. A pokud tedy chci vypadat přitažlivě, je tedy mou základní snahou vytvořit právě tuto lini. Tedy žádné volné haleny, ponča či velké, chlupaté svetry stírající jakýkoliv náznak ženskosti.

A jak to tedy je s těmi typy postavy?


Diamant - největší objem je v oblasti břicha, zatímco prsa i zadek jsou menší.
Trojúhelník - malá ňadra, útlý pas, ale výrazné boky.
Obdélník - velmi podobné rozměry celého trupu.
Jablko - malá prsa, velký obvod pasu a větší hýždě.
Přesýpací hodiny - výrazná prsa, výrazné boky a viditelný pas.
Trojúhelník - velká prsa, útlý pas a malý zadek.
Hruška - menší prsa, větší břicho a široké boky.